Chov Teddy králíčků

zubních a trávicích onemocnění

 

Vláknina

Hlavní složkou potravy by měl být zdroj vlákniny. Vlákninu, jak stravitelnou, tak i nestravitelnou, obsahuje hlavně seno, tráva, luční a zahradní rostliny (listí ostružin, malin, jetel, pampeliška, jitrocel apod.), jabloňové a třešňové listy, listová zelenina (salát, čínské zelí, nať kedlubnová, mrkvová, petrželová, ředkvičková apod.). Nestravitelná vláknina má obrovský význam jak pro pohyb zažitiny ve střevech, tak i pro obrušování zubů, hlavně zadních stoliček. V knihách se často píše, že na obrus zubů slouží tvrdý chleba nebo větve ovocných stromů. To se však týká hlavně předních řezáků, bohužel ne stoliček. Králík má ještě vzadu v puse stoličky, které také neustále dorůstají (až 1 mm za týden). Tráva, seno, listová zelenina jsou dlouhé, králík musí důkladně pohybovat čelistmi do boku, aby tuto potravu zpracoval a tím si správně brousí zuby. Pokud králíček nadměrně konzumuje pouze krátké zrní a pelety, nemusí příliš pohybovat čelistmi, zadní stoličky se tak neotírají a vznikají na nich háčky. Ty zraňují jazyk, boční sliznice, způsobují zarůstání kořenů do čelisti a následné abscesy.

 

Zrní, granulované směsi a pelety

Protože ani v přírodě nenachází králík hromady zrní každý den, nemá zrní tak zásadní význam a je považováno spíše za doplněk. Zrní obsahuje velmi málo nestravitelné vlákniny a nemá posilující vliv na střevní peristaltiku. Naopak je prokázáno, že strava s nadbytkem zrní vede ke zpomalení až zastavení toku zažitiny ve střevech. Králík přestane bobkovat a také přestane žrát. Tento stav, pokud není včas léčen, může vést až ke smrti.

Další nevýhodou směsi zrní je, že nemusí obsahovat všechny vitamíny a minerály. To platí hlavně u králíčka, který dostává několikrát denně plnou misku a z ní si vybere jen své oblíbené druhy. Jelikož v misce zůstává vždy hodně, majitel tuto jednostrannou výživu svého miláčka nemusí po několik let vůbec zjistit. Důsledek toho se projeví za 1 až 2 roky ve špatné kvalitě kostí a zubů. Také staré zrní obsahuje velmi málo vitamínů (poznáme podle testu klíčivosti: pokud vyklíčí méně než 1/3, je zrní již staré). Je proto lepší krmit králíčka spíše peletami.

Pelety jsou zelené válečky, jsou vyrobeny nadrcením více druhů zrnin s přídavkem minerálů a vitamínů a co do vzhledu a obsahu jsou stejné. Nemůže se tudíž stát, že by králíček měl jednostrannou výživu.

Krmte jimi 1x až 2x denně menší množství. Doporučuje se zkrmit maximálně 2-3% tělesné hmotnosti králíčka (např. u 2kg králíčka to bude na den 40-60g, u obézních králíčků polovinu).

 

Pokud králíček nežere a má průjem

Často je to při dietní chybě, např. nadměrným zkrmováním zrní a nízkém příjmu nestravitelné vlákniny, kdy ve slepém střevě přerůstají „špatné bakterie“. Králíček nežere a přestane bobkovat. POZOR! Králík špatně snáší hladovění! Pokud nežere více jak  24 hodin, nabídněte mu menší množství čerstvé listové zeleniny, trávu, pampelišku nebo seno, aby se mu rozhýbala střeva. Nedávejte zrní !  Také můžete začít s krmením přes stříkačku (ananasový džus, celozrnná kaše, přesnídávka, rozmočené vojtěškové granule). Navštivte veterinárního lékaře, který podá léky na rehydrataci a podporu peristaltiky a na  podporu funkce jater. Úspěch má jen terapie včasná – tj. první až třetí den hladovění.

Při vodnatém průjmu je potřeba rychle navštívit veterináře, mezitím dát jen seno, lze i trávu, ale ne pampelišku, salát, rajče nebo ovoce! Je také užitečné zavodnění stříkačkou do tlamy.

Mladí králíčci trpí hlavně na průjmy, dospělí spíše na hypomotolitu trávicího traktu – přestanou žrát a bobkovat. Správné krmení však vede k větší odolnosti zažívacího traktu a předchází zubním a trávicím nemocem.

 

Jedovaté rostliny - přehled jedovatých rostlin

 

Rostliny nebezpečné pro člověka mohou být škodlivé také pro naše domácí mazlíčky. Některé rostliny jsou jedovaté celé, ve všech částech, jiné mají jen jedovaté listy nebo plody, popřípadě jedovatou mléčnou šťávu.        

V tabulce jsou uvedeny nejznámější pokojové, balkónové a kbelíkové rostliny a jejich nebezpečné části.

 

BOTANICKÝ NÁZEV

ČESKÝ NÁZEV

JEDOVATÁ ČÁST ROSTLINY

Ageratum haustonianum

nestařec

celá rostlina

Aglaonema commutatum

aglaonéma

celá rostlina

Alocasia

alokásie

celá rostlina

Anthurium scherzerianum

anturium

celá rostlina

Asparagus

asparágus

bobule

Aucuba japonica

aukuba

bobule

Begonia semperflorens

begónie, voskovka

celá rostlina

Buxus sempervirens

zimostráz

listy

Capsicum annum

okrasná paprika

celá rostlina

Clivia miniata

klívie

celá rostlina, zvláště plody

Codiaeum variegatum

krotón

mléčná šťáva

Colchicum autamnale

ocún

celá rostlina

Convallaria majalis

konvalinka

bobule

Cycas revoluta

cykas

celá rostlina

Datura

durman

celá rostlina

Dieffenbachia

difenbachie

celá rostlina

Dipladenia

dipladénie

celá rostlina

Euphorbia milli

Kristova koruna

mléčná šťáva

Hedera helix

břečtan

bobule a listy

Hippeastrum

hvězdník

celá rostlina

Hoya

voskovka

celá rostlina

Hyacinthus orientalis

hyacint

cibule

Iris

kosatec

celá rostlina

Lathyrus odoratus

hrachor

semena

Lillium

lilie

cibule

Monstera deliciosa

monstera

celá rostlina

Narcissus

narcis

cibule

Nerium oleander

oleandr

celá rostlina

Pachypodium

madagaskarská palma

stonek a listy

Petunia

petúnie

celá rostlina

Philodendron

filodendron

celá rostlina

Primula obconica

primule

celá rostlina

Senecio bicolor

starček

celá rostlina

Tulipa

tulipán

cibule

Zantedechia

kala

celá rostlina

 

Králičí mor a myxomatóza

jsou velmi běžné nemoci, v podstatě smrtelné, takže je očkování proti nim dost důležité. Nemoci přenáší hlavně hmyz, a ten se dostane občas i do bytu. Vzhledem k tomu, že v zimě hmyz není, tak se první očkování dělá na přelomu března/dubna, a  druhé přeočkování na přelomu července/srpna. Onemocnění Myxomatózou je vidět na obrázku.

Je třeba upozornit, že králíček, který jde na očkování, by měl být v dobré kondici a zdravý. Přece jen je očkování zátěž pro organismus.

Někteří veterináři očkují každou nemoc zvlášť, se 14-denním rozestupem. Někteří očkují kombinovanou vakcínou, tzn. jedinou injekcí  (někomu se to zdá výhodnější a méně stresující pro králíčka).

Imunita po očkování proti moru přetrvává zhruba 6 měsíců a proti myxomatóze  4 měsíce, potom je třeba králíčka přeočkovat. Pro první očkování je optimální stáří  10 týdnů a revakcinace se provádí za 4-6 měsíců.

Králíček je několik dní po očkování oslabený, a chvíli trvá než se vyvine imunita. Proto se velmi doporučuje ho aspoň týden držet chráněného od hmyzu a nepouštět ho ven. Plná chráněnost po vakcinaci se vyvine  u myxomatózy za 9 dní a u moru za 2-3 týdny.